Překyselení organismu ovlivníte hlavně jídlem

Jsme prý moc „kyselí“. Přitom správný poměr kyselin a zásad v těle má velký vliv na naše zdraví a stárnutí. Co tedy jíst, abychom se vyhnuli překyselení? Kupodivu – citrony klidně ano.

Nevidíme je, necítíme je, a přece mohou mít na naše zdraví obrovský vliv: kyseliny a zásady. A jako v mnoha jiných případech i zde záleží především na vzájemné vyváženosti a harmonii. Spousta nemocí a problémů, s nimiž se potýká náš organismus, může mít původ v acidobazické nerovnováze.

Maso, vejce, mouka – „ideální“ kombinace pro překyselení organismu

Koncept nerovnováhy kyselin a zásad jako příčin nemoci nastínil již William Howard Hay ve své knize z roku 1933. Nadmíru kyselinového odpadu v těle považují za příčinu celé řady chorob mnozí současní odborníci.

Překyselení nutí tělo sahat do zásob a oslabí ho

Pokud je hospodaření s kyselinami a zásadami v rovnováze, mohou procesy látkové přeměny probíhat optimálně a člověk se cítí výtečně. Pokud zde dojde byť jen k nepatrnému zakolísání, může to vyvolat vážné zdravotní problémy, jako je osteoporóza, zvýšená náchylnost k infekcím, snížená výkonnost, bolesti v kloubech, poškození vaziva, a dokonce i předčasné stárnutí včetně vrásek.

Poměr kyselin a zásad vyjadřuje hodnota pH

• Z pohledu chemie je neutrální hodnota pH 7, hodnoty pod ní jsou kyselé, hodnoty nad ní zásadité.
• Vnitřní prostředí našeho těla má mít mírně zásaditý charakter. Hodnota pH lidské krve leží v zásadité oblasti mezi pH 7,36 až 7,44.
• O překyselení (acidóze) mluvíme tehdy, když hodnota pH krve klesne pod 7,36.
• Při hodnotě pH vyšší než 7,44 mluvíme o alkalóze.
• Vyjádřený jako hodnota pH se tento rozsah kolísání zdá nesmírně malý, ve skutečnosti ale znamená obrovský rozdíl. Uvádí se, že slučitelné se životem jsou hodnoty pH krve v rozmezí max. 6,8–7,7.
• Hrozí-li našemu organismu nevyváženost, vstoupí do hry chemická sloučenina jménem pufr, který působí vyrovnávacím způsobem.

Náš organismus nasazuje veškeré úsilí, aby udržel poměr kyselin a zásad ve stanovených hranicích. Pro organismus to ovšem znamená silné zatížení, neboť musí neustále bojovat o to, aby na spodní hranici nesklouzl do kyselých hodnot. Tento stav se označuje také jako latentní překyselení nebo latentní acidóza, a právě jí trpí většina lidí s nerovnováhou pH.

Latentní acidóza nutí tělo, aby si z životně důležitých orgánů a kostí vypůjčovalo minerály jako vápník, sodík, draslík a magnesium, které potřebuje k neutralizaci kyseliny a jejímu bezpečnému odstranění z těla. Zdravé tělo uchovává dostatek zásaditých rezerv, které využívá v případě nouze. Pokud ale tyto rezervy pravidelně používá k neutralizaci kyselin, vyčerpávají se a zanechávají tělo v oslabeném stavu.

Ženy jsou překyselením organismu ohroženy dvojnásobně

Tato zátěž, která působí po léta bez povšimnutí, může vést k poškození těla. Překyselení vytváří prostředí, které napomáhá vzniku nemocí. Výzkum v San Franciscu na 9000 ženách ukázal, že ženy, které trpí chronickou acidózou, podléhají většímu riziku úbytku kostí než ženy s normální úrovní pH. Badatelé se domnívají, že množství kyčelních zlomenin, které převládá mezi ženami středního věku, souvisí s vysokou acidózou. Je tomu proto, že si tělo vypůjčuje vápník z kostí, aby vyvážilo pH.

Příčinou i prevencí je hlavně strava

Stav latentního překyselení je vyvoláván především špatnou stravou s příliš mnoha bílkovinami. Naopak mu lze předcházet jídlem, které vytváří nadbytek zásad.

Typická západní strava bývá bohužel příliš bohatá na živočišné produkty, které vytvářejí kyseliny (maso, vejce, mléčné výrobky, mouka, cukr, káva, limonády) a obsahuje příliš málo „zásaditého“ jídla (čerstvá zelenina). K tomu užíváme spoustu kyselinotvorných léků a umělá sladidla, která jsou značně kyselinotvorná.

Latentní kyselý stav látkové přeměny, který zvyšuje vylučování vápníku a aktivitu buněk rozkládajících kostí, ohrožuje hlavně ženy v přechodu a po přechodu. Vysoká spotřeba živočišné bílkoviny u žen po menopauze vyvolává rychlejší ztrátu hustoty kostí. Naopak rostlinné potraviny zvyšují přísun zásaditých látek. Studie dokládají, že vegetariánská strava výrazně posiluje tvoření zásad a zvyšuje hustotu kostí.

Kyselé citróny kyselinu netvoří

Nenechte se zmást, samotná chuť potravin nevypovídá nic o tom, jestli přispívají k tvorbě kyselin nebo zásad. Ovoce a zelenina tvoří zásady, na bílkoviny bohaté potraviny jako maso ryby, mléčné výrobky, vejce, ale také obilí a luštěniny zase tvoří kyseliny. Například mléko je zásadité, ale jeho bílkovina a tuk se v těle stanou silnými oxidanty, mléko je tedy kyselinotvorné. Naopak citrusové plody chutnají kysele, ale působí zásadotvorně.

Kyselinotvorné jsou např.:

• maso
• ryby
• mléko a mléčné výrobky
• vejce
• obilí a luštěniny
• cukr a umělá sladidla
• alkohol
• káva
• léky

Zásadotvorné jsou zejména:

• ovoce
• zelenina

K tomu, aby ve vašem organismu zůstala zachována acidobazická rovnováha, můžete přispět svým jídlem. Latentní překyselení organismu odlehčí cílená strava. Chcete-li se vyhnout acidóze, dbejte především na to, aby váš jídelníček obsahoval dostatek ovoce a zeleniny, salát k jídlu, zeleninovou polévku, sušené ovoce v müsli, chléb s ředkvičkami a pažitkou…

Abyste v ovoci a zelenině uchovali vitamíny, minerální látky a bioaktivní rostlinné látky, používejte minimální dobu přípravy a šetrné metody vaření, které uchovají zásadotvornou účinnost zeleniny a ovoce – vaření v páře, dušení ve vlastní šťávě, smažení ve woku za stálého míchání. Vitamíny a minerální látky pomůže zachovat i toto: Zeleninu jen krátce omyjte a teprve potom nakrájejte. Kořenovou zeleninu omyjte kartáčem a neloupejte. Čerstvě vymačkané šťávy a saláty snězte hned.

Vhodným potravinovým doplňkem proti překyselení je také jedlá soda nebo výluh ze zeleného jílu. Výrazně pomáhá i obyčejná voda s citrónem, která se pije každé ráno.

Jak poznáte, že jste moc „kyselí“?

Hodnotu pH krve musí změřit lékař. Hodnotu pH moči se můžete změřit sami, měřicí proužky koupíte v každé lékárně. Ale hodnota pH moči běžně kolísá v průběhu dne. Kyselá moč ukazuje jen to, že se vylučuje hodně H+ kationtů, aby se v těle udržela rovnováha. To není znamení překyselení.

Ideální hodnoty pH moči v průběhu dne

Zdroj: https://www.celostnimedicina.cz/vyvazena-strava-pomoc-pri-prekyseleni.htm

Nakonec ještě zmíníme, že pálení žáhy není znamením překyselení organismu. Pálení žáhy je stav, při němž žaludeční kyselina stoupá do nechráněného jícnu.

Nadměrné množství žaludeční kyseliny často způsobuje také trvalý stres, uspěchané jídlo, konzumace alkoholu a nikotinu.

Zdroje:

American Journal of Clinical Nutrition

Fisher, Kührer: Vaříme zdravě při překyselení organismu aj.

https://www.vitalia.cz/clanky/prekyseleni-organismu/