Překyselení
15.11.2013 17:35Hlavní příčiny překyselení
Existuje nespočet nemocí, ale pouze jediná jejich příčina – nevhodný způsob života. Jsou dvě příčiny nezdravého způsobu života – nevědomost a nedbalost. Obě lze kdykoliv odstranit – a jediným účinným lékem je naše prohlédnutí. Mnozí si však raději vezmou lék proti bolesti, a když zabere, namlouvají si, že jsou již zdraví.
Překyselení organizmu
je v současné době jednou z nejnebezpečnějších civilizačních chorob. Zdraví je bezprostředně závislé na rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí našeho těla a způsobuje většinu nemocí. Důkladné odkyselení a doplnění minerálních látek v těle tvoří základ každé terapie.
Probíhá pomocí přirozené stravy bohaté na zásadotvorné potraviny a remineralizací potravními doplňky. Prof. H. Heine, vedoucí Anatomického a klinicko-morfologického institutu na Universitě ve Witten-Herdecke k tomu říká: Každé chronické onemocnění začíná lokálními, skrytými acidózami, které pokračují celkovou latentní acidózou základního orgánu se zánětlivými reakcemi buněk.
Překyselení organizmu
Končí tím, že se v organizmu utvoří circulus vitiosus – uzavřený kruh, a při následné masivní acidóze, která se může projevit „ztuhnutím“ postižené tkáně, se ztrácí možnost řídit v ní základní životní pochody. Šanci k uzdravení zahájí již samotné odbourání chronické acidózy zvýšenou konzumací zásadotvorných látek a antioxidanty.
To, co den co den děláte, určuje, jak kvalitně a jak dlouho budete žít!
Naše tělo udržuje v krvi hodnotu pH od 7,35 do 7,4 s občasnými nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výrazněji snížila, člověk zemře. Náš život a zdraví tedy závisí na tom, zda tělo setrvává v neutrálním, pouze lehce zásaditém prostředí. Tato životně důležitá skutečnost i nadále zůstává klasickou medicínou nepovšimnuta.
Lékaři nepovažují acidózu za bezprostřední ohrožení našeho zdraví. Během látkové výměny neustále v těle vznikají kyseliny, jako např. močová, uhličitá, mléčná, octová a dokonce i solná, která se, pokud ji zdravé ledviny neodbourají a nevyloučí, do značné míry podílí na překyselení těla a tím i na narušování buněk.
Kyseliny mají destruktivní účinek. Dokážou rozrušit dokonce i kámen a kov. Pokud setrvávají v těle, aniž by se neutralizovaly, způsobují nejrůznější choroby. Acidóza je také jedním z předpokladů rakoviny, která ke svému vzniku potřebuje právě kyselé prostředí.
Důkladné odkyselení je jedním z předpokladů jak zabránit artróze (ve chrupavkách se ukládá velké množství zásad), záchvatům migrény, alergické rýmy a vede k tělesnému i duševnímu zdraví. Záchvatům migrény a senné rýmy se lze preventivně vyhnout, když během prvních příznaků, nebo ještě dříve vypije postižený sklenici teplé až horké vody s rozpuštěnou plnou čajovou lžičkou jedlé sody.
Překyselení je také jednou z velkých brzd v profesním životě člověka, protože snižuje jeho vytrvalost a schopnost vyrovnat se se stresovou zátěží a vyvolává neustálou podrážděnost, cítí se přetažený a tím i přetížený. Veškeré problémy zmizí, když organizmus dostane pomoc v podobě přiměřeného a pravidelného přísunu zásaditých látek. Naše nepřirozené stravovací návyky vedly k tomu, že podíl zásaditosti v našem těle je trvale příliš nízký a podíl kyselosti naopak u většiny lidí příliš vysoký.
Nemoci nejsou v žádném případě něčím nevyhnutelným, vyvoláváme si je teprve svým mnohaletým chybným chováním. Zubní kazy, revmatismus, dna, artritida, ledvinové kameny a další nemoci o kterých ještě bude řeč, mají pouze jednu jedinou příčinu – překyselení. Starosti, zloba a stres kyselost ještě zvyšují. Dokud si tělo může brát zásadité látky z vaziva, cév a kostí, dokáže přebytek kyselin neutralizovat. Tím však dochází k úbytku minerálů z těla, řídnutí kostí a sklerotizaci cév, což vede k infarktu, mozkové příhodě, revmatizmu, dně, artróze, deformaci obratlů atd.
Kdo by si pomyslel, že i vypadávání vlasů, deprese, ekzémy a zubní kazy jsou následky přemíry kyselosti v těle? Překyselení má aktivizující a zároveň i ochromující účinky.
Projevy a příznaky překyselení organizmu
Člověk je neklidný, rozrušený, a přesto malátný, snadno se unaví a potřebuje dlouhou dobu na to, aby se zotavil. Vedle toho je člověk vystaven četným jedům – jako jsou zbytky insekticidů, herbicidů a pesticidů, stejně jako nepřebernému množství potravinových přísad jako jsou konzervační látky, barviva, regulátory chuti, emulgátory atd. atd., nevyjímaje chlor, přidávaný do pitné vody.
To vše dohromady je příčinou mnoha pozdějších následků. Mozková mrtvice a infarkt jsou již posledními příznaky překyseleného a odpady zaneseného organizmu – a často i jeho konec.
Jaké jsou hlavní příčiny překyselení?
všeobecné :
- špatná výživa (denaturované potraviny)
- špatné stravovací návyky
- špatný způsob života konkrétní příčiny
- příliš mnoho bílkovin
- cukr
- alkohol
- nikotin
- nasycené mastné kyseliny
- jedovaté látky v životním prostředí
- poživatiny (resp. jedy z poživatin)
- elektrosmog
- chemické léky
- zloba a agrese
- stres a nahromaděná duševní zátěž
Vazivo – ochranný systém a zásobárna kyselých látek
- Kyseliny vnikají nejdříve do krve. Jsou-li však její ochranné látky (tzv. pufry, které tlumí výkyvy acidobazické rovnováhy) již vyčerpány je přebytek kyselin odveden do vaziva. Buňky pojivové tkáně jsou robustnější, takže jedovaté látky je tak snadno nepoškodí. Kyseliny se v nich hromadí tak dlouho, dokud je ledviny nevyloučí.
- Dalším vyměšovacím orgánem jsou plíce. Pomocí obou těchto orgánů se tělo snaží přebývající kyseliny co nejrychleji vyloučit. Než se však předají do moče, musí být před tím neutralizovány, a to za pomoci zásaditých látek.
- Pokud je vazivová tkáň přetížena a nemůže přijmout další kyselé látky, zadržují se často v kloubech, kde způsobují bolestivé záněty, jako je dna, revma, polyartritida. Jakmile kyselé usazeniny zničí chrupavku, vzniká artróza.
- V překyselené tkáni se poškozuje kvalita krve, červené krvinky ztrácejí pružnost a nemohou proniknout do vlásečnic. Orgány, kde se tyto vlásečnice vyskytují, přestanou být dostatečně zásobeny kyslíkem a životně důležitými živinami, v těle začíná chybět kyslík.
- Neustálý přebytek kyselin ničí také kolagenní vazivová vlákna, což vede k ochablosti a stárnutí. Organismus se snaží tyto škody napravit pomocí tělesné bílkoviny fibrin, ale jejím využitím se naopak pružnost vaziva výrazně zhoršuje a zároveň se snižuje jeho „zásobovací“ kapacita.
- V takovém případě vazivo nemůže nadále plnit svoji ochrannou funkci a tělo předčasně stárne, přičemž vrásky a celulitida jsou pouhým začátkem. Kolagenová vlákna se rozšiřují, takže jakýkoli pohyb vnímáme jako bolestivý.
Dlouhodobé překyselení organizmu vede k chronickým zánětům a ty k neustálým bolestem. Zhoršuje-li se neprůchodnost vaziva i nadále, buňky se udusí kvůli nedostatečnému zásobení kyslíkem. Poněvadž pojivová tkáň se vyskytuje v celém těle, je jejím stavem samozřejmě postižen celý organizmus. Proto je životně důležité tělo důkladně zbavit přebytečných kyselin.
Žaludek – výrobce kyselin a zásaditých látek
Štěpením NaCl (která je součástí naší krve a tkání) produkuje žaludek HCl – kyselinu solnou, jejíž hodnota pH leží mezi 2,8 – 1,2. Ke štěpení soli kuchyňské – NaCl dochází prostřednictvím speciálních, tzv. nástěnných buněk (buněk žláz ve výstelce žaludeční stěny).
K tomuto štěpení buňky potřebují nejen kuchyňskou sůl, ale také oxid uhličitý CO2 a vodu H2O. Chlor se přitom sloučí s vodíkem a vytváří kyselinu solnou HCl.
Kromě toho se vytváří další zásaditá látka – natriumbikarbonát NaCO2 – známý jako kyselý uhličitan sodný, neboli jedlá soda.
Ten je jednak krví rozváděn do celého těla a jednak ve střevech neutralizuje kyselé žaludeční šťávy.
Jestliže je tělo nedostatečně zásadité, rozkládá více kuchyňské soli a doplňuje tak velmi důležité zásady, přičemž však vzniká i větší množství žaludeční šťávy, která však již není potřebná, a způsobuje pálení žáhy. Když člověk něco sní, pálení většinou ustoupí, jelikož se šťávy smísí s potravou, ale při tom jsou nadále produkovány kyselé žaludeční šťávy – a tak přemíra kyselin vyvolává tvorbu dalších a dalších kyselin. Jakmile žaludek přestane zvládat jejich množství, postupují kyseliny do dvanácterníku. Tím se sice koncentrace kyselin sníží, avšak zároveň vznikají nové kyseliny a dvanácterník na to reaguje vředy. Dostatek zásaditých látek v těle je životně důležitý, jelikož mají dvojí úlohu:
Pomocné trávicí orgány jako jsou játra, žlučník a slinivka břišní potřebují velké množství zásad k vytváření šťáv nutných k trávení – půl litra žluči, až 1 litr slinivkové šťávy a kolem 3 litrů šťáv střevních žláz.
Další úlohou je snižování kyselosti těla, především pojivového vaziva. Pokud není tato úloha splněna kvůli nedostatku zásaditých látek, dříve či později musí tělo onemocnět.
Protože zásadité látky jsou spotřebovávány při plnění svých funkcí, je nutné neustále zajišťovat jejich další přísun z jiných zdrojů – ze zásadité potravy nebo potravních doplňků. Pokud místo potravy člověk užívá léky určené k redukci kyselosti, docílí sice toho, že se kyselinotvorná činnost žaludku sníží nebo dokonce zastaví, ale tím se zase naruší důležitá tvorba zásaditých látek a nový „začarovaný „ kruh může začít. Pálení žáhy je tedy téměř vždy „voláním“ žaludku o pomoc.
V tom případě je nutné doplnit chybějící zásady, a ne bránit produkci kyselin. Zvýšené množství kyselin při pálení žáhy poškozuje citlivé stěny jícnu a časem je zeslabí natolik, že se v nich může začít tvořit rakovina. V neposlední řadě se ani ledviny nemusí vypořádat s nežádoucím množstvím kyselin, takže dochází k onemocnění i v této oblasti.
Následky překyselení organizmu jsou mnohočetné a katastrofální, ale dá se jim snadno zabránit, pokud pochopíme všechny souvislosti. Krev je zcela zvláštní tekutina. Někdy se říká, že v krvi sídlí duše, a když člověk vykrvácí, ztratí ji.
Krev je pro nás také tekutým orgánem potřebným jak pro přísun výživných a stavebních látek, které tělo neustále vyžaduje, tak pro odsun odpadních a vedlejších produktů látkové výměny, jako je močovina.
Na krvi je zřetelně vidět, jak důležitá je pro tělo hodnota pH - její normální hodnota v krvi se udržuje jen ve zcela nepatrných výkyvech mezi 7,35 až 7,4 protože snížení na pH 7 nebo naopak zvýšení na pH 7,6 by již mohlo být smrtelné.
Váže- li se na červené krvinky příliš mnoho kyselin, nedokážou nadále vázat potřebné množství kyslíku a tělo trpí jeho nedostatkem, přestože ho plíce nabírají dostatek. Kromě toho zvýšená koncentrace kyselin zhoršuje pružnost krvinek, dokonce se vytvářejí takzvané kyselé sraženiny (ruló, agregace erytrocytů), které již nemohou proniknout jemnými vlásečnicemi a nakonec je ucpou. Mohou ucpávat i větší cévy a vznikají náhlé cévní příhody (infarkt, mozková mrtvice). Tím tedy je organizmus nedostatečně vyživován a časem může přivodit i smrt.
Dostatek zásaditosti je tudíž nezbytný i pro krev, protože jinak nemůže vykonávat svoji životně důležitou funkci.
Kde vzniká tolik kyselin? Čím to je, že překyselení organizmu vzniká častěji než jeho vyšší zásaditost?
Tělo vytváří kyseliny částečně samo, připomeňme jen žaludeční šťávy, zásady však získává výlučně jen prostřednictvím potravy – a mimo to jsou neustále spotřebovávány. Svému tělu nedáváme často příležitost k tomu, aby odbouralo kyseliny přirozenou cestou, protože příliš málo pijeme.
Pokud se navíc málo pohybujeme, vydýchají plíce jen velmi málo kyselin, přitom nedostatek kyslíku vede k jejich další produkci.
Také chronický nedostatek vitaminů a stopových prvků podporuje tvorbu kyselin, protože tělo nedokáže dokončit určité procesy látkové výměny (citronky). Jestliže v nevhodnou dobu něco špatného sníme – a navíc ve spěchu, může se původně zásaditá strava změnit v kyselou. V dietologii je tento jev označován jako zásaditá „inverze“. Důležitou roli přitom hraje individuální stav zažívacího traktu: je-li přetížen, ne zcela strávená syrová strava ve střevech zkvasí a stává se kyselou.
Jak na překyselení
Celkové tělesné prostředí se musí změnit, což znamená pravidelně a vytrvale ho odkyselovat. Tělesné funkce se zlepší a lokální potíže i příznaky nemoci zmizí v takové míře, jak dalece se vám podaří zbavit tělo zátěže.
Pokud je v organizmu nedostatek živin, do buněk proniká příliš málo životně důležitých látek, jako jsou vitamíny, minerály a stopové prvky. Čím je větší jejich nedostatek, tím méně jsou buňky schopné vykonávat své rozmanité funkce. Pokud tento stav setrvává delší dobu, či překročí určitou míru, buňky odumírají.
To samé se může přihodit i tehdy, pokud je prostředí zaplaveno škodlivými látkami. Přísun kyslíku a živin je omezen a odsun odpadních látek z buněk vázne. Ty se shlukují, až se buňky nakonec udusí ve vlastním odpadu. Jedinou účinnou pomocí je důkladné a pravidelné odkyselování těla.
Překyselení organizmu
Po letech, většinou desítkách let, kdy tělo trpí překyselením, již nestačí jen přejít na zásadité potraviny, jako je ovoce a zelenina. Člověk potřebuje po delší čas speciální výživu (potravní doplňky), která by především doplnila minerální látky v těle.
Také hluboké dýchání napomáhá odkyselení, stejně jako důkladné žvýkání a dobré promísení se slinami, které zvyšuje alkalizaci. Většina kyselin vzniká ze stravy, zvláště z přemíry bílkovin. Strava chudší na bílkoviny zvláště ve vyšším věku, zřetelně prodlužuje život. Aby se kyseliny vyloučily z těla je třeba denní přísun zásad a to nejlépe hned po ránu.
Test kyselosti
lakmusovým papírkem zkusíme kyselost ranní moči. Správné pH moči by mělo být minimálně 7, pokud je tato hodnota nižší, musí být tělu odlehčeno přísunem zásaditých látek.
Shrnutí:
Příčiny překyselení:
- Nesprávná výživa
- Nedostatečné žvýkání
- Příliš mnoho nevhodné a příliš málo správné stravy
- Zlost, strach, úzkost a další psychická zatížení
- Narušování střevní mikroflóry
- Kvašení v tenkém střevě, zahnívání v tlustém střevě, nadýmání
- Znečištěné životní prostředí
- Chemická léčiva
Důsledky překyselení vedou k mnoha potížím.
Člověk si připadá přetažený, je chronicky unavený, zotavuje se jen velmi pomalu a nedostatečně, neustále ho provází silné napětí ve svalech, bolesti hlavy a v zádech. Pokožka inklinuje k ekzémům, nos a oči bývají často podrážděné a stále silněji nás sužují bolesti, které nemůžeme přesně určit. Opotřebení žláz a dalších orgánů s odpovídajícím narušením funkcí :
- Zácpy nebo průjmy
- Vnitřní i povrchová plísňová onemocnění
- Deprese a psychické poruchy jako např. podrážděnost, agresivita, nedostatečná odolnost vůči zátěži až stavy beznaděje
- Potíže při učení, zapomnětlivost, roztržitost
- Nedostatek radosti ze života, malou činorodost, výkonnost
- Nedostatek energie a neustálá únava
- Těžké končetiny nebo bolesti ve svalech
- Citlivost na chlad a nepříjemný pocit chladu v těle
- Zřetelná změna váhy
- Zvýšená náchylnost k infekčním onemocněním
- Časté nemoci z nachlazení
- Zpomalené hojení ran
- Poruchy prokrvování
- Neustále studené končetiny
- Zbytečná onemocnění, předčasná úmrtí
Příklady nemocí z překyselení:
- Alergie, astma, ekzémy, senná rýma,
- deprese, neuralgie, poruchy spánku, bolesti hlavy, migréna, výkyvy nálad,
- ateroskleróza, infarkt myokardu, mozková mrtvice, usazování cholesterolu,
- bércový vřed, hemeroidy, zánět žil,
- revmatická artritida, polyartritida, artróza, tenisový loket,
- bolesti v zádech,
- akutní a chronická bronchitida,
- cukrovka,
- nadváha, celulitida,
- dna, osteoporóza,
- gastritida, pálení žáhy, dvanácterníkový vřed, zažívací potíže, zácpa,
- kožní problémy, mykóza, vypadávání vlasů,
- náhlá ztráta sluchu,
- návaly horka v menopauze,
- lámavost nehtů, vypadávání vlasů,
- neplodnost, poruchy potence,
- antikoncepce – hromadění kyselin,
- oční problémy,
- onemocnění jater, vznětlivost,
- onemocnění ledvin, potivé nohy („náhradní ledviny“), tělesný pach – potivost,
- PMS,
- stárnutí buněk,
- rakovina,
- roztroušená skleróza,
- zubní kazy, paradentóza, zápach z úst,
- žlučové kameny.
Nedojde-li mezi dvěma jídly nebo alespoň během noci k vyloučení nestravitelných odpadních látek ani k dostatečnému odkyselení, budou kyseliny natolik přetěžovat pojivovou tkáň, až se latentní acidóza nakonec změní v akutní. Pokud nenastane nějaká změna, může mít tento stav smrtelné následky.
Z přednáškových textů MUDr. Jany Jelínkové, článků od odborníků na internetu, publikace o překyselení od Kurta Tupperweina vybral a sestavil: Josef Kaplan, Executive Manager CaliVita Int.
Email : kaplan@linkazdravi.cz
———
Zpět