Vitamíny (někdy také vitamin) jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. V lidském organismu mají vitamíny funkci katalyzátorů biochemických reakcí. Podílejí se na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Existuje 13 základních typů vitamínů. Lidský organismus si, až na některé výjimky, nedokáže vitamíny sám vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.
Při nedostatku vitamínů, tzv. hypovitaminóze, se mohou objevovat poruchy funkcí organismu, nebo i velmi vážná onemocnění. Přebytečných vitamínů (hypervitaminóza) rozpustných ve vodě se organismus dokáže zbavit a pokud přestaneme vitamín přijímat, organismus z těla nadbytečné množství vyloučí. U vitamínů rozpustných v tucích to však nefunguje – nejrizikovější je v tomto ohledu vitamín A, u nějž existují případy smrtelných otrav nebo otrav s doživotními následky. Vitamíny jsou nutné pro udržení mnohých tělesných funkcí a jsou schopny posilovat a udržovat imunitní reakce. Vitamíny rozpustné v tucích jsou vitaminy A, D, E a K. Vitaminy řady B, jsou rozpustné ve vodě.
Vitamín B1 (thiamin, aneurin)
Vitamín B1 se zúčastňuje přeměny sacharidů, ovlivňuje funkci svalů i nervového systému. Ničí se dlouhým varem. Vyskytuje se v bramborách, nejvíce v obilninách, v obilních klíčcích a ve slupce, v luskovinách. Dále je v lískových i vlašských oříškách, v mandlích, kaštanech, meruňkách, šípkách, v červené řepě, mrkvi, ředkvi, cibuli, řeřiše, zelí, špenátu, v kapustě. Krom toho také v mléce, mase, droždí.
Snížený příjem se projevuje bolestí hlavy, nechutenstvím, záněty nervů, únavou. Denní dávka je 1-2 mg. Vyšší potřeba je nutná při tělesné námaze, v těhotenství, při stresových situacích, při otravách nikotinem a alkoholem, arzénem, olovem a jinými těžkými kovy.
Vitamín B2 (riboflavin, laktoflavin)
Je součástí každé živé buňky. Nejvíce je ho obsaženo v játrech, mléce, droždí, vejcích, luštěninách. Ovlivňuje růst a obnovu buněk. Jeho nedostatek se projevuje záněty sliznic, změnami pokožky, slzením očí, zvýšenou sekrecí žláz, bolavými ústními koutky. Kromě živočišných produktů se vyskytuje také v šípcích, meruňkách, v listové zelenině, natích, zelí, rajčatech. Je ho třeba přijímat denně v množství 1,5-2mg.
Vitamín B3 (kyselina nikotinová, niacin, vitamín PP)
Uvolňuje enzymatické procesy v těle. Má vliv na dobrý stav pokožky, trávení, nervový systém. Vyskytuje se nejvíce v živočišných produktech )ledviny, játra, srdce), dále v listové zelenině, mrkvi, rajčatech, hrášku, bramborách, v obilninách, v šípcích, v houbách.
Denní doporučená dávka je 15-20mg.
Vitamín B5 (kyselina pantothenová)
Má vliv na celkový metabolismus, na látkovou přeměnu. Vyskytuje se v červené řepě, chřestu, květáku, fazolích, žampiónech, v čerstvé zelenině vůbec. Denní dávka je 10-50mg.
Vitamín B6 (pyrodoxol)
Jeho nedostatek negativně ovlivňuje funkci mozku a krve. Způsobuje poruchy cév, kůže a nervů.
Vyskytuje se kromě droždí, jater, masa a obilních klíčků i v zelenině a ovoci. Zejména ve vlašských a lískových ořechách, dále ve špenátu, hrášku, fazolkách, bramborách, květáku, mrkvi, salátu, zelí, rajčatech, jahodách, třešních, pomerančích a citrónech.
Velmi důležitý je pro kojence, kde ovlivňuje mentální i fyzický vývoj dítěte. Zde je doporučená denní dávka podle věku kolem 0,5mg, u dospělých 1-2,5mg. Dostatečný příjem tohoto vitamínu je zvlášť nutný také u nemocných, kteří delší dobu užívají antibiotika,u žen, které používají hormonální antikoncepci, a také u nemocných polyartritidou.
Vitamín B7 (biotin, vitamín H)
Je potřebný pro normální funkci pokožky. Je produkován střevními bakteriemi. Vyskytuje se v kvasnicích, ale i v zelenině (červená řepa, květák, špenát, zelí, hrášek, borůvkové listy, žampióny, fazole, lesní jahody). Denní dávka se odhaduje na 0,25mg.
Vitamín B8 (Inositol)
Má podobný účinek jako cholin, navíc ovlivňuje růst a snižuje obsah cholesterolu v krvi. Vyskytuje se např. v zelí a zeleném hrášku. Cholin i Inositolse řadí ke komplexu vitamínů B, ale nemají charakter vitamínů, protože tělo je částečně schopno si je vytvářet samo.
Vitamín B9 (kyselina listová)
Ovlivňuje tvorbu krve, zvláště červených krvinek. Dále působí kladně na trávicí ústrojí. Vyskytuje se především v listech zeleniny, špenátu, kadeřávku, kapusty, v brokolici, mrkvi, hrášku. Tělo ji pomocí normální mikroflóry ve střevech dovede syntetizovat.
Denní dávka se odhaduje na 200mg.
Vitamín B11 (Cholin)
Je obsažen v řadě rostlinných olejů, především v sójovém oleji, dále v kysaném zelí, celeru, pampelišce, černém bezu i v kopřivách. Také se vyskytuje ve vnitřnostech a žloutcích. Cholin brání usazování tuku v játrech a působí na dobrou funkci ledvin i nadledvinek.
Vitamín B12 (cyanokobalamin)
Nevyskytuje se v rostlinách. Má vliv na krvetvorbu a trávení. Zdravé tělo si jej dovede vytvořit, ale je-li vyživováno plnohodnotnou stravou. Denní dávka je velmi nízká, kolem 0,005mg.
Vitamín B13 (kyselina lipoová)
Není v současné době označována jako vitamín.
Vitamín B15 (kyselina pangamová)
Prevenci aterosklerosy, zvyšuje odolnost organismu, snižuje účinky astmatu, pomocný prostředek při cirhóze jater, srdečních onemocněních, snižování hladinu cholesterolu v krvi a brání usazování tuku v játrech. Projevit slabostí, pocitem únavy (díky sníženému okysličování buněk), bolestí hlavy, můžou být srdeční a neurologické potíže spojené s poruchami vyměšování žláz s vnitřní sekrecí.
Vitamín B17 (Laetryl)
Co je to vitamin B17? Vitamin B17 je ve vodě rozpustná, v zásadě neškodná látka, označovaná jako přírodní chemoterapeutikum. Je obsažen ve více jak 1200 druzích rostlin, z nichž velká část je jedlých. Vitamin B17 je také znám pod jménem Laetril či nitrilosid. Každý z těchto názvů však označuje jednu a tutéž látku. Bylo prokázáno, že vitamín B17 způsobuje aptózu (ničení) karcinogeních buněk. Základem vysoké účinnosti léčby Laetrilem (čistý vitamin B17) je jeho schopnost velmi účinně usmrcovat pouze rakovinové buňky a zdravou tkáň ponechat naprosto nedotčenou a neporušenou. Účinnost Laetrilu a jeho protirakovinového účinku závisí na dvou důležitých enzymech. (viz podrobnější popis dále).