Kurkumin je dobrá volba (kapitola 14.3. z knihy "Doba jedová 2" od prof. Anny Strunecké a prof. Jiřího Patočky)

V posledních desetiletích se výrazně zvyšuje naše pochopení, jak fungují některé faktory výživy, jako jsou základní vitaminy a minerály, například kyselina askorbová, vitaminy ze skupiny B, tokoferol, karotenoidy, hořčík, zinek nebo selen. Do popředí pozornosti badatelů však vystupuje zejména skupina látek ozna­čovaných jako polyfenoly. Sem patří extrakty z rostlin, jako jsou anthokyany, resveratrol, flavonoly, flavany a flavony, souhrnně označované jako flavonoidy. Ve fyziologických systémech fungují tyto látky rovněž synergicky, posilují vzájemně svoje příznivé působení, operují prostřednictvím receptorů a buněčných signálních kaskád, které však harmonizují a posilují, na rozdíl od různých chemických kontaminantů z prostředí nebo řady léků vyvolávajících narušení těchto procesů.

Z rostlin již bylo izolováno na 4000 flavonoidů. Protože jsou užívané v léčitelství a alternativní medicíně po celém světě, mnohým z nich jsou připisovány antikarcinogenní, antioxidační, protibakteriální i protivirové, protiplísňové a protizánětlivé účinky. Jsou to látky, které účinně modulují imunitní systém a procesy excitotoxicity. Mají schopnost detoxifikovat působení akroleinu a hydroxynonenalu i schopnost chelatovat neurotoxické kovy. Mohli bychom říci, že se jedná o léčebné účinky na mnoho zdravotních problémů, které sužují současné lidstvo. Na příkladu kurkuminu si proto ukážeme, jak medicína založená na důkazech dochází k poznatkům, které byly a mnohdy stále jsou tradičně odsouvány do oblasti alternativní medicíny.

Žlutá kurkuma a kurkutnin

Hlavní složkou koření kari (curry), užívaného v kuchyních celého světa, je žlutá kurkuma. Za žluté zbarvení může kurkumin, který se dobře rozpouští a není jedovatý. Používá se na barvení látek, dřeva a také potravin. Kurkuma je oblíbeným kořením asijské kuchyně. Získává se z oddenků a ztluštělých kořenů kurkumy dlouhé (Curcuma longa L.), vytrvalé rostliny z čeledi zázvorovitých (Zingibe-raceaé), původem z Indie a Indonésie. Kurkuma je však i význam­nou součástí indické ájurvédy a čínské tradiční medicíny. Kurku­min chrání játra před toxickým poškozením, zvyšuje produkci žluči, pomáhá také odbourávat tuky a snižovat hladinu choleste­rolu. Kurkumin má řadu významných farmakologických účinků a je zcela bezpečný a bez vedlejších účinků. Z těchto i dalších dů­vodů se stal kurkumin předmětem zájmu moderní medicíny.

Současná databáze vědecké literatury PubMed nabízí o kurku­minu na 4500 článků. Přinášejí přesvědčivé doklady o protizánět-livém, protirakovinném a antioxidačním působení kurkuminu. Dokazují, že kurkumin má významné neuroprotektivní účinky. Mnoho studií bylo provedeno za použití laboratorních zvířat na modelech lidských nemocí, jako jsou ateroskleróza, diabetes, re-spirační, jaterní, střevní, oční a neurologické poruchy. Byla prokázána účinnost kurkuminu při léčení rakoviny. V laboratorních pokusech se také zjistilo, že kurkumin je bezpečný i při velmi vysokých dávkách přijímaných ústy. Jeho nezávadnost pro člověka potvrdily i farmakokinetické studie u dobrovolníků, kterým byly podávány zvyšující se dávky, od 500 do 12 000 mg [13].

Kurkumin a Alzheimerova nemoc (AN)

Zprávy o účinnosti kurkumy při léčení AN vyvolávají velké naděje veřejnosti, nemocných i lékařů. Farmakologické účinky kurkuminu splňují velmi dobře současnou představu o léku, který by do­kázal zabránit patologickým změnám v mozku lidí postižených AN, zejména zánětům, excitotoxicitě, peroxidaci lipidů, tvorbě cytokinů, vzniku (3-amyloidu a hyperfosforylaci proteinu t. Laboratorní i klinické studie potvrzují vliv kurkuminu na desítky enzymů zahrnutých v těchto procesech [14-15].

Epidemiologické průzkumy dokonce přinesly i důkazy o tom, že v Indii, kde je velká spotřeba kurkumy, je 4,4x nižší výskyt AN v porovnání s USA [16].

Kurkumin jako naděje pro léčení neurodegenerativních nemocí

Kurkumin se tak ukazuje jako velmi mocný činitel, který je scho­pen zabránit neurodegeneraci a demenci. Stárnutí populace v rozvinutých státech Evropy i Ameriky, hrozba „nemoci šílených krav" či nové formy Creutzfeldtovy-Jakobovy choroby, prudký nárůst AN a Parkinsonovy nemoci, to vše zvýšilo zájem o studium příčiny neurodegenerativních chorob. Neurodegenerace označuje, že společným rysem těchto vážných nemocí je zánik některých populací nervových buněk, který se projevuje jak neu­rologickými, tak psychiatrickými příznaky.

Jsou to onemocnění, která se projevují na neurologické úrovni zejména poruchami koordinace pohybu a hybnosti; na psychiatrické úrovni přecházejí poruchy paměti postupně v demenci, poruchy nálady či změny osobnosti, které bývají zcela nepocho­pitelné pro pacientovo okolí. Postižený jedinec není schopen vy­konávat běžné denní aktivity, potřebuje asistenci jiné osoby a po­stupně se stává zcela závislým na svém okolí. Ztráta paměti vede k tomu, že nemocný přestane poznávat své okolí a nepoznává ani své nejbližší. Tyto nemoci však trvají zpravidla několik let. Důsledkem většiny demenci je smrt.

Neurodegenerativní poruchy nejsou jen problémem medicín­ským, ale rovněž silně narůstajícím problémem společensko-sociálním.

Je proto pochopitelné, že terapeutický potenciál flavonoidu kurkuminu, který nemá žádné toxické účinky a je levný, je ve středu zájmu klinického výzkumu zejména u Parkinsonovy ne­moci [17] a AN [18].

Kurkumin, rapamycin a rakovina

Kurkumin má schopnost blokovat aktivitu enzymu mTOR (tar-get of rapamycine), stejně jako rapamycin [19]. Tento enzym má ústřední kontrolní roli v regulaci buněčného růstu, dělení, me­tabolismu a tvorby cév. TOR je tak klíčovým hráčem v procesech nádorového bujení. Tato schopnost kurkuminu tak těsně souvi­sí s jeho účinností v prevenci vzniku karcinomů i v prevenci me-tastáz u rakoviny prsu, vaječníků, tlustého střeva, plic a mnoha jiných. Kurkumin v terapii rakoviny je stále předmětem mnoha klinických studií [20]. Kurkumin v kombinaci s resveratrolem na­příklad snižuje u myší výskyt rakoviny prostaty. Na rozdíl od ra-pamycinu však kurkumin nepotlačuje imunitu.

Kurkumin má schopnost vázat neurotoxické kovy

Jak v Dobé jedové, tak v Době jedové 2 jsme často upozorňovali na neurotoxické působení některých kovů, zejména hliníku. V etiopatogenezi AN a Parkinsonovy nemoci mají roli i další kovy, jako je měď a železo. Kurkumin je schopen tyto kovy vázat, v případě železa však nenarušuje jeho funkce v organismu, ale spíš odstraňuje jeho patologické nahromadění ve tkáních. Velmi slibné je zjištění, že u zvířat zabraňuje kurkumin vývoji neurotoxických změn vyvolaných hliníkem [21].

Závěr

Nesmírná rozmanitost farmakologických účinků kurkuminu řadí tento polyfenol na seznam látek, které nám dokáží po­máhat v prevenci léčení mnoha nemocí. Jeho bezpečnost, do­stupnost, cena i možnost jeho konzumace jsou dostatečnými důvody k tomu, abychom žlutou kurkumu považovali v naší kuchyni za koření, které je nad zlato.