Hřebíčkovec vonný

Hřebíčkovec vonný je asi 20 metrový stále zelený tropický strom, který má hustou, kuželovou a symetrickou korunu. Vyskytuje se na Madagaskaru, v Brazílii, Zanzibaru a Pembě. Kmen tohoto statného stromu má šedavou kůru. Listy bývají po vyrašení světle žlutozelené, ale pak zkožovatí a vybarví se do tmavě zelené barvy. Květy hřebíčkovce jsou uspořádány v hustých vrcholičnatých květenstvích nachově červené barvy. Jejich kalich je srostlý, skládá se ze čtyř červených korunních plátků, který ale brzy opadají. Plodem jsou eliptické jedno či dvou semenné bobule. Drogou a zároveň oblíbených kořením je tzv. hřebíček, což jsou nerozvitá květní poupata, která se sklízí tehdy, když se původní zelenavá barva začíná měnit na nachovou. Do stáří 5 let stromy neprodukují koření. 

Hřebíček je velmi aromatické koření s jemnou a delikátní vůní. Jeho použití je nesčetné, ať už jej používáme celý nebo v rozemletém stavu. Jako kuchyňské koření se dobře mísí jak se sladkými, tak s pikantními jídly a poskytuje charakteristickou příjemnou vůni. Je hojně používán na ochucení nakládané zeleniny, kečupu, čatní a omáček. Je používán k navonění dechu a vzduchu v místnostech. Kromě toho, že poskytuje příjemnou vůni, působí také stimulačně.

Hřebíček byl už před mnoha tisíci let uznávaným dezinfekčním prostředkem v Asii, především Číně, kde má jeho užití obzvlášť velkou tradici. Hřebíček a jeho výtažky se užívaly jak k výše zmíněné dezinfekci úst, tak i k dalším lokálním ošetřením kůže a špatně se hojících ran. Antisepticky působí i při vnitřním užití, například v případě žaludečních katarů, při otravách zkaženým jídlem a střevních potížích. Nejvhodnější je tinktura, kterou užíváme při potížích, dávkovanou po kapkách dle předpisu u zakoupeného preparátu.

Dezinfekčního účinku hřebíčku se využívá také v aromaterapii. Silice, které se uvolňují do vzduchu z aromalampy s přidáním hřebíčkového oleje, dezinfikují naše dýchací cesty, jak plíce a průdušky, tak i nosní dutiny. Dodržujeme ovšem předepsanou dobu působení, aby nedošlo k nadměrnému podráždění sliznic. Tohoto efektu lze využít i k šetrné dezinfekci místnosti a bytu, kde se nemocný nachází, takže omezíme riziko nákazy i ostatních členů rodiny, či spolubydlících.

Lék z hřebíčku se nejčastěji podává formou éterického oleje s dávkováním po kapkách či formou lihové tinktury s dávkováním okolo 10 kapek. Můžeme podávat i formou prášku obyčejně 2 krát denně na špičku nože před jídlem. Hřebíčková silice znamenitě tlumí citlivost a bolestivost zubního nervu. Hřebíčkovým čajem či tinkturou z něj lze s úspěchem vymývat nehojící se zahnisané rány a bolestivé kožní infekce. Tinkturou můžeme i promazávat revmatické projevy či dnu. Hřebíčkový olej v aromalampě desinfikuje dýchací cesty a léčí průduškové záněty. Podle zkušeností ajurvédy je to, že povzbuzuje činnost srdce.

Hřebíček podporuje tvorbu bílých krvinek, které jsou hlavní složkou obranného systému našeho těla. Jejich funkcí je ničení cizích infekčních mikroorganismů. Hřebíček se takto významně podílí na odolnosti našeho těla proti nemocem. Hřebíček dodává životní sílu. Z tohoto důvodu je jeho použití doprovázeno příznivým a zřetelným účinkem na srdce a krevní oběh. I proto tvoří hřebíček přísadu do léků používaných ke zmírnění obtíží. Hřebíček má protikřečové účinky, napravuje nežádoucí mimovolní svalové stahy a uvolnění. To se nejlépe projevuje v jeho účinku na dýchací cesty, a proto je hřebíček účinným agens při astmatu a problémech s dýcháním. Znamenitě překrývá nepříjemné pachy kdekoliv v jídle, v lécích nebo pachy tělesné. Posledně jmenovaný účinek je využíván při odstraňování nepříjemného pachu z úst nebo pachu způsobeného hlenem či sputem (výměšek dýchacího ústrojí) a slinami.

Hřebíček je dobrou močopudnou látkou. Významně podporuje močení, pročišťuje močový systém a odstraňuje z těla nežádoucí produkty. Významnou užitečnou vlastností hřebíčku při jeho vnějším použití na bolesti (například v podobě oleje) je jeho aktivační účinek, schopnost zbavit bolesti a čisticí a hojivý účinek na rány v místě kam je přiložen.

Hřebíček působí velmi příznivě a i jako účinná prevence před vznikem paradontózy a zubního kazu. Pro tyto účely je výborná hřebíčková tinktura: 10 g hřebíčku a asi polovinu větší tyčinky skořice naložíme do 0,5 litru lihu (alespoň 60%) a necháme nejméně 14 dní uzavřené na teplém místě louhovat. Potom tekutinu přecedíme a uschováme v tmavé uzavřené láhvi. Tinkturou si pravidelně 2 x denně vyplachujeme a masírujeme dásně.

Stejně účinně jako tato ústní tinktura a současně i kvalitní osvěžovač dechu může sloužit i hřebíčkový olej. Stačí jedna kapka tohoto éterického oleje do sklenice vody. Tento olej pomáhá také proti bolestem zubů. Při potížích se namočí kousek vaty a pak se s ním ošetří zub, můžeme do zubu i vložit.

Vráskám, záhybům a podobným projevům můžeme předcházet s tímto léčivým nálevem: 5 hřebíčků přelijeme šálkem vřící vody a necháme 20 minut přikryté louhovat. Tímto nálevem si pravidelně ráno a večer natíráme obličej a postižená místa.

Hřebíček ve směsi s tymiánem, černým či zeleným čajem představuje jeden z nejúčinnějších přírodních dezinfekčních prostředků, který je možno podávat vnitřně i zevně. Je účinný například při úplavicích jako léčebné klyzma těžkých střevních infekcí.

Využití hřebíčku v kulinářství zajisté nemůžeme opomenout. Jeho kořenící účinek je opravdu výrazný, proto s ním raději šetříme. Pokrmům dodává teple nasládlou vůni a přiostří jejich chuť. Můžeme ho najít v receptech na úpravu masa, hlavně zvěřiny, přidává se do některých kompotů a zavařenin, nebo k naloženým houbám a zelenině, své uplatnění nachází i při výrobě likérů a cukrovinek. Používá se nejen na ochucení sladkých i slaných pokrmů, ale i u nás tak oblíbených nápojů pro zahřátí - svařeného vína a punče, které by bez něj ztratily své typické a kýžené aroma.